HISTORIE PIVOVARŮ - BENEŠOV

Počátek vaření piva v Benešově, především jeho odvěké kořeny zůstanou pravděpodobně neznámými. Toto původně feudální právo bylo postupně přeneseno do rukou měšťanů a od konce 14.století se toto právo stalo právem měšťanským. Další epocha přinesla úzkou specializaci ve vaření piva spojenou s přenesením procesu vaření piva z jednotlivých domácností, kde bylo pivo většinou vařeno, do místností zvláště k tomu určených a upravených, pro něž zobecňuje název "pivovar". Pivovarská činnost se tehdy odrážela v místních názvech, názvech ulic, domů nebo v příjmeních jednotlivých rodin. Dodnes se zachovalo pojmenování příměstské části "Na Sladovce", název ulice "Na Chmelnici" a jiné. První písemné právo vařit pivo udělil benešovským měšťanům v roce 1595 Archleb z Kunovic. Toto právo zaručovalo privilegium vaření piva "nyní i na časy budoucí a věčné svobodně bez překážky….držitelův statku a panství konopišťského slady černé i pšeničné dáti sobě dělati a piva z nich černá, stará bílá, i hořká vařiti i šenkovati…" V čase zakládání soukromých pivovarů, pěstovali v Benešově také chmel, jak je zaznamenáno v roce 1569. Rozmach pivovarnictví v Benešově byl bohužel násilně přerušen během nešťastného vpádu Švédských vojsk do města Benešova. Pivovarnictví se dostalo do hlubokého úpadku a šlechta požadovala navrácení všech práv spojených s vařením piva do svých rukou. Renesance vaření piva v Benešově nastala ve druhé polovině 19.století, kdy byl Benešov začleněn do nově budované železniční sítě. V roce 1872 měšťané založili akciovou společnost, která sama pak založila akciovou sladovnu a tržnici na plodiny. Nové provozovny byly zbudovány na periferii města v Táborské ulici. Nový podnik musel ihned od počátku obtížně překonávat značné finanční potíže a již roku 1873 byli zakladatelé nuceni sladovnu zmenšit a z druhé poloviny zřídit pivovar. Přetrvávající finanční problémy donutily měšťany prodat celý závod na jaře roku 1887 novému majiteli konopišťského panství Františku Ferdinandovi ´d Este. V roce 1897 byly dokončeny velké přestavby, které daly základ dnešnímu pivovaru v Benešově. Po této přestavbě produkoval pivovar 50.000-60.000 hl. piva ročně a to až do počátku I.světové války. Stát, jako nový vlastník, podrobil pivovar celkové rekonstrukci. Výstav poté opět rostl a nakonec dosahoval výše 80.000 hl. ročně. V roce 1938 se v Benešově a na Konopišti konal "Celostátní první sjezd českých sládků". Výstav piva až do roku 1944 stoupal až na 120.000 hl. ročně, ale poválečná léta znamenala opět výrazný pokles výroby piva a velmi pozvolný rozvoj po stránce investic. V roce 1956 přešel Benešovský pivovar pod správu národního podniku se sídlem ve Velkých Popovicích. Do 70.let roční výstav rovnoměrně rostl ruku v ruce s rozsáhlými rekonstrukcemi. Počátek 90.let znamenal pro Benešovský pivovar jedinečný vývoj. Vedení podniku načalo novou éru rozvoje společnosti postavenou na vysoké kvalitě vyráběných výrobků. Nová obchodní známka "Ferdinand" spolu s novou obchodní a reklamní koncepcí přinesly v roce 1992 rekord v ročním výstavu piva 233 712 hl. 12% stupňové pivo Ferdinand bylo oceněno druhým místem v celostátní soutěži ČOI. V roce 1994 zahájil Benešovský pivovar výrobu 10% a 12% stupňového piva s názvem Staročeské pivo a doplnil tak řadu svých piv o další druh vedle již tradičně vyráběných světlých a černých piv pod názvem Ferdinand a v současné době je sortiment Benešovského pivovaru dále obohacen o komerčně velmi úspěšné pivo Rytíř a Blanický rytíř. V roce 1994 obdržel pivovar cenu Zlatý palcát Tábor za tmavé pivo. V roce 1999 byl tentýž výrobek oceněn Zlatou pečetí. Všechna zmiňovaná fakta potvrzují důležitou a nezastupitelnou pozici piva v Benešově a přilehlém regionu.

Převzato ze stránek Benešovského pivovaru - http://www.pivovarbenesov.cz